Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


2x zkoušky agility v jeden den 22. 4. 2012

23. 4. 2012

Po Jarním Brnu jsme měla potřebu vynahradit si ty zkoušky, které se tam neběhaly, a tak jsme se přihlásili na dvojzkoušky. Tak jsem se snažila všechno si pěkně natrénovat, že jsem Bodieho poněkud přetáhla - čtrnáct dní před závodama jsme byli na tréninku ve středu, pak v pátek, v neděli, no a když jsem přišla na trénink další středu, v předposledním parkuru mi Bodie vyběhl z tunelu a šel se vyčůrat ke sloupu. No protáhla jsem ho tím parkurem ještě jednou, ulehčila jsem mu to, jak to šlo, ale pak jsme to zabalili, aby překážky až do neděle neviděl, a modlila jsem se, abych ho tím neotrávila.

V neděli ráno jsem Bodáška hezky vyvenčila, sbalila batoh a na Zetor jsme přijeli ještě deset minut před začátkem přejímky. Odevzdala jsem výkonnostňák, zaplatila startovné a Pavlík mi odnesl věci k parkuru. Parkur byl mimochodem už skoro postavený. Pak jsme Pavlíka doprovodili k autu a on odjel. Potkali jsme Janu s Dennym, Andreu s Amy, Báru s Nessou a jánevímkohoještě, a tak jsem všechny dotáhla k tomu místu, kde jsem byla rozložená, a udělali jsme tam ostrovanský tábor.

Parkury stavěla a posuzovala Lenka Pánková. Kromě obyčejných skoček a pevných tunelů použila kladinu a áčko (ne houpačku, za což jsem jí vděčná), dálku a slalom. Nepoužití kruhu myslím dost lidí ocenilo. V prvním parkuru byly náročnější náběhy do tunelů - aby se pes trefil do té správné díry, ale nebyly to vyloženě pasti. Potom taky jedna skočka byla poněkud vysunutá, takže si psovod musel udělat krůček navíc, aby psa vytlačil. Šli jsme na řadu šestí, běželi jsme bez zaváhání a bez chyb a doběhli jsme třetí!

Druhý parkur paní rozhodčí postavila z toho prvního, jenom poposunula pár skoček, ale většinu překážek nechala tak, jak byla, a přečíslovala. Tentokrát tam bylo náročnějších míst trochu víc, hlavně na konci byla vyloženě past, když předposlední překážka - slalom - směřovala přímo do tunelu, ale mělo se jít vlevo na skočku. Řešila jsem to půlku prohlídky: jít po levé straně a doufat, že psa stáhnu povelem, nebo jít po pravé straně a na konci slalomu psa od tunelu vytlačit? Nakonec jsem šla po pravé straně a prtě vytlačila, ale třeba Janě s Dennym tam chyběl krůček a pes nakonec skončil v tunelu... Snažili jsme se, ale v první třetině mi Bodie vyběhnul z tunelu, skočil první překážku z trojlístku a vyneslo ho to až za druhou, kterou mi oběhl, takže odmítnutí. Danuška Šubová, která tam byla s výpravou z Olomouce, mi pak říkala, že se zasnil :-) Ale u velkých psů bylo vidět, že je to vynáší podobně, jako Bodieho, takže to zřejmě byla moje chyba (jak jinak). Přesto se nám podařilo doběhnout na 8. místě - a ani jsme nebyli nejpomalejší jednochyboví!

Když doběhl poslední jedničkový pes, bylo vyhlášení - to už pro nás přijel Pavlík. Dostali jsme za třetí místo ručník a váleček na chlupy z Ikei :-) A doma jsme byli v poledne.