Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Calibra special + Moravský pohár kníračů 9. 6. 2012

10. 6. 2012

Když jsme se v sobotu ráno vzbudili, pršelo. Když jsem byla s Bodiem na procházce, pršelo. Když jsme vyjeli z Brna, přestalo pršet. Když jsme sjeli z dálnice, zase pršelo. Pršelo, i když nás na semaforu s červenou u rozkopané silnice předjelo nějaké hovadu s jihlavskou espézetkou. A pršelo i v Třebíči, kde navíc měli na cvičáku hned za bránou hezky rozčvachtané místo. Každopádně jsme se zaprezentovali, paní Janatová nám řekla, že se máme snažit, že má pro knírače nachystané krásné poháry, a pak jsme postavili svůj sekundový stan. Ještě že už jsme ho měli, protože tyhle závody bysme bez stanu nedali. Ono totiž pršelo míň, pršelo víc, pak zase míň, pak na pět minut přestalo a pak zase začalo... Třebíčský cvičák navíc není moc vybavený, mají tam snad nějakou klubovnu, ale do té nás nepustili, a pro potřeby závodníků tam postavili toi-toiku, takže mé nadšení bylo na bodu mrazu.

Parkury stavěl Petr Rybář. Začal hezkým, běhavým agility, kde nebyla žádná vyložené past, i když některé překážky byly natočené do celkem zákeřného úhlu. Začínali largové, takže my maloši jsme měli dost času rozebrat všechny náročné situace, do kterých se velcí dostávali. Při prohlídce jsem si myslím prošla všechna obtížná místa. Na startu jsme museli stát o něco déle, protože když běžel pes před námi, utekl za ním nějaký nehlídaný borderák. Když jsme konečně vystartovali, Bodie běžel hezky, akorát se mi na šesté překázce dostal do odmítnutí, protože jsem si ho na lehké kombinaci nehlídala dostatečně, a o pár překážek dál mi naběhl špatně do slalomu, přestože ten náběh nebyl nijak těžký. Ten slalom byl vůbec dost zapeklitý, spousta psů s ním měla celý den problém (včetně Bobáška). Dokonce si říkám, že to možná bylo tím, že nebyl dostatečně barevně odlišený, protože Bodie nemá ve zvyku nabíhat špatně. Takže první běh jsme dokončili se dvěma odmítnutími a v celkem blbém čase na 17. místě, ale zóny jsme měli všechny a nic jsme neshodili, takže se dá mluvit o úspěchu :-)

Hned po přestavbě nás čekala další prohlídka - SA1. Tak tenhle parkur byl moc fajn, byl jednoduchý, běhavý, samé trojlístky a u tunelu nebyla určená díra, kterou má pes vběhnout dovnitř. U trojlístků jsem řešila, jestli a kde se točit, no nakonec jsem to stejně šla jinak. Naštěstí je Bodie velmi inteligentní a chápe i to, co jsme spolu nedělali. Tady zvládnul látkový tunel; slalom, houpačka ani kruh tu naštěstí nebyly. Doběhli jsme bez chyby, i když mi bylo jasné, že rychlostí na jiné psy nemáme. Nakonec z toho ovšem bylo krásné druhé místo!

Pak jsem čekali - přes zkoušky A2 a A3 a jumping large a medium. V mezičase prcek dostal na žužlání kostičku, kterou si chtěl ve stanu zahrabat, rval se s mýma teplákama a štěkal. Já jsem si dala grilovaný špekáček :-) No a jako zlatý hřeb dne přišla řada na jumping smallíků. Ještě po zkoušce jsem si libovala, že pan rozhodčí staví parkury, které nejsou úplně lehké, ale nejsou ani náročné v tom smyslu, že si člověk už při prohlídce řekne „tady všude se disknu“. Zapeklitosti tam jsou, ale celkově to na člověka působí optimisticky. Ovšem ten jumping... byl to mírně upravený A-trojkový parkur, ve kterém se většina překážek šla buď „out“ (pes obejde bočnici a skáče směrem ke mně) nebo „bokem“ (pes skáče směrem ode mě a pak se ke mně vrátí kolem bočnice). Bylo tam tolik pastí, že člověk nevěděl, co řešit dřív. Navíc tam byla zeď :-) Když jsem šla na start, byla jsem na nervy. Když jsem byla na parkuru, nevěděla jsem, jak se jmenuju. Bodie se ovšem snažil, a to moc, krásně mi chodil outy a při „bokem“ dělal malé obloučky. Jen ten náběh do slalomu se nám zase nepodařil... Fakt nevím proč :-( Ale ostatní bylo hezké a doběhli jsme až do cíle! Skončili jsme 11., což nás v součtu posunulo na 11. místo - ono tři odmítnutí je docela dost i na dva běhy.

Potom jsme honem šli Bodiemu koupit špekáček, který jsem mu slíbila, když tenhle fujtajblový parkur doběhne... a kousek dostal. (Kdyby doběhl bez chyby, dostal by ho celý!) No a pak nás oslovili tři různí lidi s tím, že mají fenečku a že by se jim Bodie líbil jako ženich! Jedna holčička mu házela tenisák a on jí ho nechtěl nosit. Taky si chviličku hráli s Amy od nás z Ostrova a se strejčkem Dustinkem, ale bylo tam moc lidí a psů, tak na to neměli klid. No a pak už se vyhlašovalo. Byli jsme na bedně v SA1, dostali jsme medajli a tašku se vzorkama granulí Calibra. Pak jsme se všichni zúčastnění knírači seřadili podle zásluh - Bodie na 6. místě z 8 -  a každý dostal malý pytlík granulí, první tři poháry. Nakonec jsme se všichni knírači vyfotili. Při odchodu jsem granule věnovala Bětce s Amy - přece jen je to chudá studentka a psí žrádlo zdarma jistě ocenila :-) Potom už se jelo domů. A pořád pršelo...