Letní Robinsonáda 16. 6. 2012
Jako třetí ze seriálu závodů v červnu 2012 jsem si vybrala domácí - Robinsonádu (protože jsme Psí škola „Na Ostrově“, chápete? ostrov - Robinson?). A tentokrát jsme se tomu letnímu počasí nevyhnuli. No naštěstí nám oba předchozí týdny počasí přálo - v Ludslavicích bylo zataženo, v Třebíči dokonce celou dobu pršelo - protože kdyby bylo tři závody po sobě takové šílené vedro, jako na Robinsonádě, tak bysme Bodieho asi vůbec nedostali na plac. Ale popořadě.
Tentokrát nám stačilo vyjet z domu asi tak za deset minut osm, ale nakonec jsem Pavlíka vytáhla snad už o půl, jak jsem byla nervózní - tentokrát jsem totiž jako místní tým musela pomáhat se stavěním a přestavbou parkurů. Na cvičáku jsme byli už před osmou, odevzdala jsem nachystané jídlo - pizza psí hlavy a řezy Battenberg - a výkonnostňák, postavili jsme stan a já jsem začala pomáhat se stavbou parkuru.
Paní rozhodčí Lenka Pánková postavila open agility s houpačkou a několika pastičkami. Když jsme s Bodiem šli na start, bylo asi tak 8:45 a 30 stupňů. Přestože jsem si byla celkem jistá, že to zvládneme, Bodie shodil hned první překážku, pak mi prý skočil zónu na áčku (inconceivable! já si zóny zásadně hlídám!), na houpačce se zaseknul ještě dřív, než se začala překlápět (trvalo mu snad 20 sekund, než sešel až dolů), a ke všemu jsem ho ještě přetáhla při navádění do slalomu, takže jsem ho dostala do odmítnutí :-( Takže 15 trestných bodů za chyby a odmítnutí a k tomu taky víc jak sekunda přes čas. Ale poprali jsme se s tím a doběhli jsme, a to se počítá :-) (Byli jsme poslední z těch, co doběhli...)
Potom jsme čekali, až odběhají velcí, a pak se stavěly zkoušky. Tektokrát se začínalo od Atrojek, asi abychom my malí jedničkáři nebyli přetěžovaní :-) Slunko pražilo, takže jsem nasadila ochranu. (Ani to mě ovšem neochránilo před prohloubením mého traumatu z pana Lišky...) Když ale došlo na zkoušku A1, bylo tak 40 stupňů a já jsem na startu omdlévala. Naštěstí byl parkur hezký, nic moc technického, podařilo se nám doběhnout bez chyb (nebyla tam houpačka, takže i do času jsme se vešli). Pavlík pak stál u elektronické tabule s výsledky a sledoval celý zbytek kategorie. Nakonec se ti rychlí diskli nebo udělali chybku a Bodie se díky mému úspornému vedení (haha) probojoval až na první místo! Když jsem to zjistila, byla jsem nadšením bez sebe a hnala se ke stánku se psíma potřebama pro pískací balónek, který jsem Bobáškovi slíbila. Stánek ovšem měli už sbalený, i přesto jsem je přesvědčila, aby mi ještě jeden balónek vytáhli a počkali, než si doběhnu pro peníze. Sliby se musí plnit, zvlášť když je dáte psékovi :-) Potom se rovnou kategorie A1 vyhlašovala, dostali jsme medaili a tašku s dobrotama jak pro ňufáka, tak pro nás. Jsem zvědavá na tu domácí marmeládu!
Nakonec jsme postavili jumping, který byl (stejně jako v Třebíči) velmi výživný. Koho napadlo stavět na závěr takové technické parkury? Navíc jumpingy, které by měly ukázat, jak je pes rychlý. Diskvalifikace hrozila prakticky od druhé překážky až do čtvrté od konce. Bodie už byl unavený, já taky, no tak jsme se snažili v rámci možností - a byl to krásný běh, žádné výpadky, až do okamžiku, kdy mi prcek po čtvrté překážce od konce zcela nečekaně místo do tunelu šel na překážku vedle. Snad jsem se začala moc brzo otáčet, nechtěně udělala krok navíc a navedla ho tam, snad se rozhodl, že pět doběhnutých běhů po sobě je tak akorát, abych si toho ještě nepřestala vážit, ale nezbylo mi nic jiného, než se takhle blbé diskvalifikaci zasmát. Samozřejmě mě to mrzelo, ale ne zas tak moc, jelikož z agility bysme do součtu měli stejně moc trestných bodů.
Potom běhali ještě velcí, a jak se ukázalo, ta Bodieho diskvalifikace nebyla až tak obskurní - stejně dopadli dva nebo tři další psi. Následoval úklid překážek, vyhlášení výsledků a odjezd závodníků. Pro Ostrovany se pořádala afterparty, my jsme ovšem byli jen na začátek (tzn. snědli jsme půlku ostrovanského stolu) a pak jsme zcela zpocení, opálení (tentokrát nikoliv spálení! pamatovala jsem na to, že se musím mazat opalovacím mlékem a fakt to zabralo) a uvaření jeli domů, kde jsme lehli, já jsem vytuhla, Pavlík koukal na fotbal a musel jít i o půlnoci s prckem, protože já jsem típla budík a znovu usnula... No ale máme další medajli do sbírky!
Náhledy fotografií ze složky Letní Robinsonáda 16. 6. 2012