O mistra Ostrova 2011
Využili jsme státního svátku, u jehož příležitosti se na Ostrově pořádaly neoficiální závody (ovšem neoficiální jen z formálního hlediska, vzhledem k použití elektronické časomíry a vyvěšování výsledků v reálném čase to bylo velmi profesionální), a vydali se s Bodiem poprvé si zazávodit na zvedlých překážkách. Počasí bylo zamračené, trochu foukalo a byla zima, ale hlavně, že nepršelo. Na závod bylo přihlášeno 77 týmů, což na neoficiálky je dost. Když jsme přijeli na cvičák, při prezenci jsme dostali kost. Ano, velkou syrovou kost pro psa :-) Usadili jsem se nevědomky vedle háravé fenečky zavřené v boudě, ale musím říct, že si jí Bodie snad vůbec nevšiml, protože na ni nijak nereagoval.
Měli jsme naplánované 3 běhy: hru, jumping a agility. Hra byla společná pro obě výkonnostní kategorie - učně (to jsme byli my) i mazáky - ale dělila se podle velikostí. Martina Vaškebová, která stavěl parkury, postavila tuneliádku, do které použila všech 7 pevných tunelů (některé se šly i vícekrát) a jednu startovní/cílovou překážku. Nehrálo se na diskvalifikaci, špatný tunel se počítal jako chyba. Zajímalo mě, co na to Bodie řekne. Například poprvé tam viděl čísla u překážek. Byla jsem zvědavá, jak a jestli vůbec na ně bude reagovat. Je to dobré, nereagoval :-) Bodie má tunely rád, je to pro něho něco jako turbo boost >>> vždycky ho zrychlí. Běžel mi hezky, až do okamžiku, kdy jsem ho zapomněla včas upozornit, že za tímto tunelem budeme odbočovat, takže si jeden tunel přidal navíc. Přesto mě potěšil mnohým: všímal si mě a ne psů okolo, nečuchal po zemi, nebál se tunelů a měl postupovou rychlost 4,41 m/s.
Další byl na řadě jumping pro učně. Už prohlídka byla celkem divoká, protože ji měly všechny velikosti dohromady, tzn. 40 týmů. Nebylo to těžké, ale byl tam jeden hezký oblouk na vyběhnutí. Martina nepoužila ani slalom, ani látkový tunel, překážky byly pro meďáky na velikost small, pro smallíky byly na tu nejnižší, co se dá nastavit. Běželo se nám dobře, jak jsem si naplánovala, postupovku jsme měli hezkých 4,85 m/s, ale jelikož medíci zaběhli všichni čistě a prvních pět mělo rychlost přes 5 m/s, skončili jsme až na sedmém místě.
Potom se běhal jumping mazáků, který už byl na závodní úrovni. S Pavlíkem jsem v mezičase pomáhali rovnat tunely a tak podobně, takže jsme tam nebyli jenom po parádu.
Následovalo agility učňů. Tady si Martina dovolila použít ze zónovek jen snížené áčko, slalom ani látkový tunel tam zase nedala. Udělala tam taky jednu skoropastičku a jednu skorovracečku, jinak se to ale celé běželo na levou ruku. Tady jsme s Bodiem poněkud zaváhali, nevěděla jsem, jak použít ty naše zastavované zóny, abysme neztratili zbytečně čas, tak jsem je nezastavovala. Mňo, kdyby jen to... já jsem dokonce nepoužila ani to „pojď“, které mám jako jediný uvolňovací povel ze zóny. Prostě jsme zóny jen tak přeběhli. (Naštěstí Bodie žádnou neskočil, to bych asi nadávala.) Navíc se Bodáškovi nějak podařilo shodit jednu tyčku, přestože to bylo na smallíky. No a pak jsme zaškobrtli u pastičky před tunelem, vytáhla jsem si ho až moc - to sice nebylo odmítnutí, ale trochu nás to vyvedlo z rytmu. No a pak ještě Bobo šmírnul o jednu tyčku, ale ta naštěstí nespadla. S jednou chybou jsme se umístili až na předpředposledním místě. Postupovku měl 4,45 m/s.
Pak se běželo ještě agility mazáků. Radana, která závody komentovala, tomu dodala opravdu šťávu :-) Řekla o závodnících kolikrát i to, co neměla :-) A když se doběhlo, všichni povinně museli pomoct dojíst, co zbylo na bájném ostrovanském stole - a že tam bylo skoro všechno od bábovek a štrůdlů přes chlebíčky a jednohubky až po řízky s bramborovým salátem a utopence. Bodie byl v mezičase puštěný se spoustou ostatních pejsků a byl hodný, nepral se, akorát otravoval fenečky.
No, nic jsme nevyhráli, ale Bodie běhal hezky a my jsem se najedli zadarmo :-)
hra | jumping učni | agility učni |