Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


3. mikulášský závod

13. 12. 2012

Po loňské odmlce (šla jsem závodit jinam) jsme se vrátili zase na VFU. Byla jsem zvědavá, jestli budu mít ze závodu stejně nemilé pocity, jako z toho předchozího. Dělala jsem si ale naděje, že to bude lepší, protože letos jsem tam měla aspoň někoho znát.

Na závod bylo přihlášených celkem skoro 60 lidí ve třech kategoriích. S Bodiem jsme byli v té nejvyšší - Závodníci. Bylo nás tam jen sedm, z toho Bodie jediný malý pes. A jelikož s námi závodily i holky, které posuzovaly nižší kategorie, měli jsme přijít na řadu až nakonec. V mezičase jsme si s Bodiem obešli stanoviště s extra cviky.

Vyhledání balónku - Pomocnice vzala naši hračku a odnesla ji schovat do křoví. Potom jsem Bodieho vyslala, aby ho našel a přinesl. Bodie hezky vyběhl po její stopě, ovšem těsně před křovím se zastavil, otočil se a vrátil se ke mně. Vyslala jsem ho znovu, ale on šel úplně na druhou stranu, tak jsem musela popojít blíž, blíž a ještě blíž. Teprve potom balónek našel.

Štěkání - Stopovalo se, jak dlouho trvá 10x štěknutí. Bodie se chytil hned po prvním povelu a trvalo mu to jen 8 sekund!

Odložení - Donesla jsem si podložku (desku s dekou), na kterou jsem Bodieho položila a poodešla. Potom pomocnice kolem něho 30 sekund chodila, 30 sekund poskakovala a výskala a posledních 30 sekund ho lákala na pamlsky a na hračku. Bodie se držel moc dobře, jenom když pomocnice hodila hračku, škubnul sebou. Ale zůstal na místě ležet bez povelů. Za odměnu pak dostal balónek.

Tunel - Cílem bylo zdolat látkový tunel, a to jak pes, tak psovod - na čas. Bodie tunelem prolítnul v mžiku, se mnou to bylo horší. Předem jsem si sundala čepici, protože jsem si říkala, že se mi o něco zasekne, ale velmi brzy jsem zjistila, že jsem si asi měla sundat i vestu, nebo aspoň její kapucu, protože jsem se nějak nemohla dostat přes vchod. Když jsem se konečně nasoukala dovnitř, začal po látce skákat prcek, a když jsem konečně látku nadzvedla, vrhnul se na mě. Potom zmizel. Mně trvalo prolezení skoro třičtvrtě minuty.

Přivolání - Pomocnice podržela prcka na startu a já jsem přeběhla přes celou venčící louku a volala. Prcek přilítnul za 7 sekund.

Maxitunel - Byl složený ze 4 normálních tunelů zahnutých do U. Bohužel spojení bylo velmi vachrlaté, takže se uprostřed rozpojily a Bodie vyběhnul ven. Zase jsem ho navedla zpátky a dokončili jsme to za 11 sekund.

Podávání - Podávaly se 2 předměty: nějaká plastová věc s vysoko umístěnou tyčkou a kovový lis na česnek. Plastovou věc podal Bobo okamžitě, ovšem s lisem na česnek měl problém. Potřebovali bysme to naklikat - zájem měl, tlamku na to otvíral, ale zvednout mu to nešlo.

Výlov kapra - Podávaly se dvě gumové hračky z vody. Nejdřív z lavóru kroužek: Bodie ho viděl a chtěl se k němu dostat, ale v důsledku si jenom vymáchal vousy ve vodě. Kroužek jsem mu nakonec podala a potahala se s ním. Druhý předmět se měl podat z kýblu, takže to jsme měli smůlu, protože si nedovedu představit, jak by asi malý pes dosáhnul na dno.

Aport špekáčku - Odhodila jsem špekáček, vyslala Bodieho, ten ke špekáčku čuchnul a začal se rozhlížet, protože to přece není hračka. Musela jsem ho povzbudit, pak špekáček sebral (nasoukal si ho do tlamy jako doutník) a přinesl mi ho, vzorně odevzdal, dostal za to balónek, ale pak si uvědomil, že to byla nějaká dobrota! Skočil mi po ruce se špekáčkem, že mi ji málem prokousnul, a pak mi ho nechtěl vrátit.

Trik - Poslední extra cvik se dělal těsně před vyhlášením. S Bodiem jsem nic nacvičeného neměla, tak jsem ukázala můj oblíbený „touch“ - na zemi, o nohu a vysoko v prázdném prostoru.

Kolem půl druhé odpoledne už to vypadalo, že půjdem na řadu, tak jsem volala Pavlíkovi, jestli chce přijet. Pavlík tedy přijel, ale na řadu jsme nešli. Čekali jsme a čekali. Kolem čtvrté se na nás konečně dostalo. Závodníky posuzoval Kačin kamarád Radar.

11. Odložení - Vytáhli jsme si startovní číslo 3 a tak jsme tedy šli nejdřív na odložení. Bodiemu jsem tam zase dala podložku (desku a deku). Když druhý pes dělal aport, trochu jsem se obávala, jestli to s prckem zas neškubne, ale neškublo. Bodie to krásně vydržel celou dobu a dokonce si mi potom i přisedl k noze.

1. Přivolání - Netradičně se vypuštění dělalo z klidu. Bodie na povel vyběhnul a namířil si to ke psovi připravenému na odložení. Na můj povel „Ke mně“ se sice pomalu, ale s postupným zrychlováním začal vracet. Předsednul křivě, přisednul taky křivě.

2. Ovladatelnost bez vodítka - Celou dobu šel Bobo celkem daleko od nohy. Když jsem zpomalila do pomalé chůze, sednul si a zůstal sedět, ale to je moje vina, protože jsem to zpomalení udělala blbě. Ale nakonec jsme došli až do konce. Skupinka - Procházelo se uličkou ze 4 lidí, tam a zpátky, uprostřed se zastavilo. Při vstupu Bodie nebyl u nohy, ostatně ani při východu.

3. Sedni - lehni - vstaň - Trochu jsem se bála vstávání, protože nám někdy nejde. Tady jsem to ale trochu přehnala - podřepla jsem v kolenou a zároveň jsem mu dala před nos dlaň, které se Bodie při vstávání dotknul. Jinak OK.

4. Odložení za pochodu vsedě - Tohle jsme trénovali, Bodiemu to docela šlo a sníh tomu taky celkem pomáhal. Jenom mi pak pan rozhodčí vytýkal, že jsem se po něm ohlédla.

5. Odložení za pochodu vleže - U lehnutí jsem použila i posunek, protože se Bobšovi sedání/lehání začalo plést. Opět jsem se po něm ovšem ohlédla.

6. Aport - Na aport jsem byla zvědavá, protože poslední tréninky byly celkem tristní. Tentokrát se Bodie ovšem pochlapil, zůstal u nohy, po vyslání aport hned vzal a rychle přinesl. Jen jednou si ho přežvýknul. Předsednul křivě.

7. Kladina - Dala jsem Bodiemu jen minimální rozběh, aby mi neutekl, a na sestupné zóně jsem mu dala povel „K noze“, takže jsem skončili spolu.

8. Skok vysoký - Měli jsme mít překážku o výšce 50 cm, ovšem nachystaná byla textilní gappayácká, která se na těch 50 snížit nedá, je o něco vyšší. Před pár týdny jsme ji s Bodiem zkoušeli a skákal přes ni celkem bez problémů, takže jsem pyšně odmítla nabízenou nižší dřevěnou. Ovšem Bodie nabyl dojmu, že když je překážka na jiném místě, je to úplně jiná překážka, a té se on bojí, takže nepřeskočil. Zkoušela jsem to s ním hned i na pamlsek, ale nepomohlo.

9. Skok šplhem - Áčko bylo agiliťácké, tak se Bobeš zastavil na zóně a musela jsem mu dát 2 povely, aby se mi přiřadil k noze.

10. Přenášení - Poprvé od ZOPek s cizí tetou pomocnicí, přesto to prcek zvládnul moc dobře, včetně pokládání na zem.

13. Štěkání - Po extra cviku jsem se nebála, že by mi Bodie nezaštěkal. A nakonec musel dostat 3 povely a i u toho poskakoval.

12. Skupinové odložení vsedě - Úplně nakonec jsme všichni nastoupili na plac a udělali odložení vsedě na 30 sekund. Žádné drama se neodehrálo, všichni zůstali sedět bez hnutí.

  Cvik body max
1 Přivolání 8 10
2 Ovladatelnost + skupinka 11,5 15
3 Sedni - lehni - vstaň 9 10
4 Odložení za pochodu vsedě 8,5 10
5 Odložení za pochodu vleže 9 10
6 Aport 9 10
7 Kladina 8 10
8 Skok vysoký 0 10
9 Skok šplhem 8 10
10 Přenášení 5 5
11 Odložení 10 10
12 Skupinové odložení vsedě 10 10
13 Štěkání 6 10
  Celkem 102 130

Body jsme na umístění na bedně neměli...

A teď k mým pocitům:

  • Spočítali mi špatně body. Na kartičce mám 97,5...
  • Že ve cvicích extra nemáme moc šancí mi bylo jasné. Ovšem odložení se nám povedlo. Takže proč jsme nevyhráli? A pokud vydrželo víc psů, proč nebyl nějaký rozstřel?
  • Ještě k extra cvikům: Nechat proti sobě soutěžit malé a velké psy v rychlostních disciplínách je postavené na hlavu.
  • A do třetice: kýbl. U toho neměl šanci žádný malý pes, protože nebyl fyzicky schopný se dostat dovnitř, aniž by se tam utopil.
  • To, že tam strávím celý den, jsem čekala. Ovšem já za sebou mám léta závodů, mnoho jsem i pořádala. Ale co si asi říkali ti začátečníci, když přišli ráno na půl devátou, ale na řadu se dostali až ve čtyři? Ztracený celý den, hádám.
  • Při prezenci jsem platila startovné jako nečlen/nekurzista, přesto jsem potom dostala cenu za nejlepšího kurzistu v kategorii. Někdo mi dluží padesát korun.
  • A má největší výhrada: ceny. Já jsem přišla o tři stovky a celý den, dostala jsem malý fleecový cop (nevalné kvality, tím chci říct, že já jsem pletla lepší s náklady cca 6 korun za cop). Asi 40 lidí přišlo o startovné a den a nedostalo vůbec nic. Sakra, holky, aspoň ty blbé pamlsky jste mohly nakoupit! To startovné nebylo nízké, my jsme pořádávali klubovky do 50 korun a něco (pamlsky) dostal úplně každý.

K pomocníkům nemám zásadní výhrady, neviděla jsem, že by se někdo z organizátorů flákal. Na té nejnižší úrovni to všechno hezky odsýpalo. Problém vidím v tom, že si organizátoři vzali moc velké sousto - 60 lidí přece nebývá ani na oficiálních závodech.

Co s tím?

  • V první řadě bych omezila počet závodníků. Buď nastavit limit (např. 20 na kategorii), nebo - a k tomu bych se přikláněla - rozdělit kategorie. Vzít všechny přihlášky, ale pozvat si lidi např. začátečníky na 9:00, mírně pokročilé na 14:00 a pokročilé na 16:00. Kategorie hned vyhlásit. Začátečníky rozdělit na štěňata a dospělé, tj. 2 rozhodčí. Extra cviky nechat, jak byly, s tím, že kdyby si je chtěl splnit nějaký pokročilý, přijde holt dřív. Lidi by tam nemuseli dřepět celý den.
  • Ve druhé řadě bych nakoupila/sehnala od sponzora nějakou drobnost pro všechny. To už se mi fakt dlouho nestalo, abysme nedostali sponzorsku tašku.
  • Ve třetí řadě bych zajistila lepší zázemí - do otevřené třídy se vešlo jen pár lidí a na chodbě jsme prý být neměli.

Tak, to by bylo. Příští rok... no nevím. To bych musela mít hodně silnou motivaci, abych si to chtěla zopakovat... :-(