9. brněnská krajská výstava psů 15. srpna 2010
Když jsem Bodieho přihlašovala na tuto výstavu, byla jsem přesvědčená, že bude patřit ještě do štěňat. Jaké bylo mé překvapení, když mi po několika dnech poslala jedna z organizátorek mail, že mu bude víc než 6 měsíců a tudíž bude přeřazen do dorostu. Nu což. Týden před výstavou se Bodiemu na noze objevila boule, byli jsme s tím na veterině, měl tam osinu a kolem kapsu plnou fujtajblu. Muselo se to rozříznout a vyčistit, takže týden před výstavou Bodie chodil s nohou buď zavázanou, nebo obutou do botičky/ponožky. Netušila jsem, jaký hrozný vliv to bude mít na srst na noze, která se zaplstila a i po třech dnech česání jsem v ní nacházela chuchvalce. Ale nějak se to zvládlo, aby to aspoň vypadalo rozčesaně...
Takže v neděli ráno jsme všichni čtyři vyrazili na Zetor. Pavlík tam jel poprvé, ale trefili jsme hned. Naneštěstí jsme přijeli o půl deváté, tedy v tom největším návalu... Bylo příjemné, že organizátoři zajistili dostatek parkovacích míst (alespoň pro nás :-)). Při prezenci po mně některá z organizátorek chtěla doplatit 150 korun za to, že byl pes přeřazen do jiné kategorie, ale nakonec jsme si vysvětlily, že ty peníze, co jsem zaplatila za třídu štěňat, jsou stejné, jako za dorost, takže nic doplácet nemám. Od sponzora jsme dostali Candiesky, které jsem k Pavlíkovu znepokojení začala ihned konzumovat...
Vystavovali jsme se v kruhu č. 1, takže jsme se usídlili hned za stanem rozhodčího. Tentokrát jsme vzali i boudu, protože to od rána vypadalo, že bude pršet. V kruhu posuzoval pan rozhodčí Mojžíš, kterého znám podle jména z mezinárodních a jiných výstav, ale nikdy jsem ho neviděla posuzovat. Je to starý pán, který mluví poněkud nesrozumitelně (trochu huhlá), ale za celý den jsem ho neslyšela, že by u některého ze psů nepoužil alespoň dva pozitivní superlativy! Pro začínající vystavovatele to muselo být pořádné nakopnutí do výstavní kariéry, když jim takový váženě vypadající pán řekl, že jejich pes má dokonalou horní linii nebo absolutní chrup...
Asi po patnácti psech se počasí definitivně rozhodlo, že nebude troškařit, a po několika minutách jemného mrholení se přihnal slejvák jako hrom. Stihli jsme tak akorát postavit stůl nad boudu, narvat tam Bodieho i Muffyho a roztáhnout deštník nad sebou. Po čtvrt hodině už to ovšem bylo úplně jedno, padající kapky rozstřikovaly bláto ze země, ze stanu rozhodčího bylo potřeba vylít vodu, která se nahromadila na střeše, a proud samozřejmě směřoval částečně i na nás... Najednou déšť přestal stejně rychle, jako začal. Když jsem vytáhla Muffyho a Bodieho z boudy, byli oba trochu mokří (na boudě se taky nahromadila voda a kapala jim tam stropem), a taky byli trochu postříkaní skrz síťku u země, ale celkově vzato na tom byli dost dobře. Postavila jsem si Bodieho na stůl a začala ho rozčesávat, ale měl chlupy mokré, takže jsem stejně musela počkat, až trochu uschne. Mezitím pro změnu vyšlo sluníčko a začalo pařit... Muffy seděl po zbytek dne před boudou zádama k nám a nebavil se s náma :-)
Původně měl s Bodiem nastoupit v dorostencích ještě jeden pejsek po stejném otci, ale jeho paní chovatelka mi říkala, že pejska mezitím prodala... Takže jsme do dorostu nastupovali sami. Pan rozhodčí byl zcela nadšen, chválil Boďákovy zářivě bílé zuby a celkově byl okouzlen.
Posudek: 6měsíční jedinec. Předvedený excelentně. Přes mládí nenacházíme vady. Oceňujeme pigmentaci čenichové houby. Mechanika pohybu dobrá. Známka: velmi nadějný 1
Po posouzení, když mi pan rozhodčí podával ruku, si mě přitáhl k sobě a řekl něco ve smyslu, že kdyby to nebyl takový mlaďoch, tak by mu zadal titul.
Bodie se v kruhu choval celkem slušně, na to, že jsme od minulé výstavy vůbec netrénovali, to bylo moc dobré. Kdyby se mi jenom při chůzi nezačuchával...
Když jsem si vzala z kruhu složku, zjistila jsem, že tam má napsané jen VN, takže jsem se ještě paní ptala, jestli teda je VN1 nebo jen VN, takže mi tam dopsala to jedničku :-) Pořádek musí být...
Takže nám nezbylo než počkat na závěrečné soutěže. Po nějakých organizačních zmatcích (organizátoři asi nepochopili, proč se posuzuje nejdřív nejlepší štěně, dorost, mladý a veterán a až po nich skupiny FCI) jsme se dostali do kruhu nejlepších dorostenců. Mezi asi patnácti mladičkými psi jsme ale nezaujali - prý proto, že kdykoli se paní rozhodčí na Bodieho podívala, začal čuchat po zemi a otáčet se - jinak ovšem chodil jako pravý šampión... Na bednu ovšem vybrali pejska, který stál hned vedle nás, takže nám to zase uniklo velmi těsně :-)
Náhledy fotografií ze složky 9. brněnská krajská výstava psů 15. srpna 2010