Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Celostátní speciální výstava kníračů, 12. května 2012

12. 5. 2012

V půlce března jsem Bodáška otrimovala s vidinou, že na tuto výstavu bude mít ideální srst. Když to ani na začátku května nevypadalo, že by se krycí srst chtěla klubat na povrch, poněkud jsem znejistěla, po asi dvou týdnech vyčesávání a nadávání konečně na pohmat tvrdá srst byla cítit, nicméně hnědá podsada pořád dominovala. Jenže jelikož jsem se přihlásila i na vyšetření očních vad v rámci výstavy, rozhodla jsem se, že se předvedeme tak jako tak. Necháme vyšetřit oči a podle toho, co nám řekne rozhodčí, na bonitaci následující den buď půjdeme, nebo se omluvíme. (Taky to byla první příležitost k praktickému využití našeho nového stanu.)

Ráno jsme vstali, šli se vyvenčit, následovalo vykoupání nohou a vousů a vyfénování téhož. Nasedli jsme do auta plného stanu a odjeli do Kr. Pole. Na místě jsme se zaprezentovali a rozdělali stan, to už začali přicházet známí - paní chovatelka s Breisinkou, Danuška Šubová a podobně. A tam to začalo: paní chovatelka uviděla Bodieho a zhrozila še, že je tak nějak „při těle“ (pak se mi omlouvala, jestli mě to neurazilo - neurazilo!). Potom k nám přicházeli postupně různé kníračkářky, všechny Bodáška zkoumaly a pomocí různých eufemismů (i bez nich) nám potvrzovaly, že Bodie je tlusťoučký. Já jsem jenom krčila rameny, chvíli tvrdila, že jiný ani být nemůže - podívejte se na mě, co byste chtěli, a potom zase vysvětlovala, že jsme před čtrnácti dny změnili granule, že mu to ňák moc chutná a budem to muset omezit. A pomalu ve mně vzrůstala nervozita, co nám řeknou v kruhu.

Posuzovala nás paní Rozová, se kterou se známe z agility (s panem Hušenkou jsme u ní 2x startovali na MR kníračů v agility), ale nijak nedala najevo, že by si mě pamatovala. Budu se udržovat v sebeklamu, že se jen chovala korektně a ne že vůbec neví, kdo jsem. Ve třídě otevřené s námi nastoupili ještě další dva pejsci, Bodášek byl o pár měsíců nejstarší. Když mu paní rozhodčí prohlížela zuby, povídá, že mu chybí P1. Já na to, že ho má vevnitř a ona na mě: „No jo, to jsou ty prořezávané...“ Změřila ho, hrozně dlouho mu prohmatávala ušiska (vůbec nevím, proč), pak jsme obešli kolečko a tam a zpět. Pak jsme obešli kolečko i s konkurenty a paní rozhodčí se rozhodla.

Posudek: typický pes, mohutné kostry, dobrá hlava, tmavé oko, těsnější nůžkový skus, výborně vyvinutý hrudník a předhrudí, rovný hřbet, kratší záď, ocas nesený k hlavě, končetiny dost. zaúhlené, dobrý pohyb, na hřbetě kvalitní srst dobré barvy na končetinách našedivělá Ocenění: výborný 1

Paní rozhodčí mi řekla, že sice dostaneme „výborný 1“, ale bez titulů, protože je „hrubší“. Prostě tlusťoch :-) Ale stejně jsem byla ráda, že to tak dopadlo, protože od rána to vypadalo, že nás spíš z kruhu vyhodí, protože je Bobeš váleček.

Potom se rozpršelo, a to pořádně. Přestěhovali jsme paní chovatelku i s Breisinkou pod stan a čekali jsme. Když to vypadalo, že Breisinka půjde na řadu až za dlouho, šli jsme do klubovny na vyšetření očí.

Pan doktor si nechal Bobša postavit na stůl a pod víčka mu dal na 1 minutu papírky, kterýma měřil slzy. Potom mu tam kapal různé vodičky, klepal mu na oči takovým zařízením na měření nitroočního tlaku, pak mu tam svítil a strkal čočku. Nakonec jsme dostali potvrzení, že žádné oční vady nemá, což je moc dobře.

Tak tak jsme stihli paní chovatelku, Pavlík ji šel fotit do kruhu. Breisinka byla v pracovní třídě, opět jediná na celé výstavě, dostala všechny tituly, ale potom ji porazila jiná fena, takže jsme nemuseli čekat až do konce výstavy.

Ještě za námi přišla paní poradkyně chovu Hlavatá, aby nám řekla, jestli zítra máme jít na tu bonitaci - poslala ji paní chovatelka, a ta nám řekla, že ho nemáme furt krmit a že na tu bonitaci jít máme. Tak fajn.

No nakonec se rozpršelo tak, že to náš stan měl jako zátěžový test, a jakmile na chvilku pršet přestalo, sbalili jsme ho a jeli domů. Stan jsme nechali do večera napůl rozložený na balkóně, lehli si a těšili se na zítřek...

fotky od Pavlíka