Oblastní klubová výstava Brno, 14. 5. 2011
Jelikož už jsme vyřešili zoubek, rozhodla jsem se přihlásit Bodieho na OKV, která se konala den před svodem dorostu. Paní chovatelka tam jela taky, s Anie a Breisi, navíc tam měl být i Ares. Nejdřív jsem se rozhodovala, jestli přihlásit Bodieho rovnou do mezitřídy s tím, že bysme případně druhý den zrovna zbonitovali, ale nakonec jsem zvolila třídu mladých, protože by mi bylo líto, kdybysme ji vynechali. Taková už jsem já.
Zhruba tři týdny před výstavou jsem se tak podívala na Boďáka a naznala, že má přerostlou srst. V následujících dnech jsem se budila s hrůzou, co na to řekne paní chovatelka. Uvažovala jsem i o tak extrémním řešení, jako je ostříhámńí strojkem na vlasy, ale nakonec jsem jen pečlivě oškubala všechny odstávající chlupy, takže Bodie nebyl koule odstávajících chlupů, ale koule přiléhajících chlupů. Ostříhala jsem mu hlavu a zadek (ne nutně v tomto pořadí), několikrát pečlivě učesala a nechala to osudu.
V den D jsem schválně vstala o hodinu dřív, než bylo nutné, abych mohla ňufáky vyvenčit a následně Bodáškovi podle instrukcí vyšampónovat a vyfoukat nohy a vousy. Bylo dost zataženo, ale naštěstí nepršelo, takže po vyfénování jsme mohli v klidu vyrazit na výstavu. U přejímky jsme potkali paní chovatelku, Bodie se mohl zase zbláznit, naštěstí už se přestal počůrávat :-) Tábor jsme rozbili vedle ní, což bylo oboustranně výhodné: my jsme měli odborný dozor a ona a vedle sídlící Ares měli k dispozici náš trimovací stůl.
Akci zahájil pan Procházka, tedy doc. MVDr. Zdeněk Procházka, DrSc., byl velmi sympatický a hlavně všechny upozornil, že i „velmi dobrá“ znamená vynikajícího jedince. Posuzovalo se v jednom kruhu, protože celkově bylo přihlášeno jen 50 psů, a pískal MVDr. Pavelek. Z naší devoní skupinky jsme šli s Bodiem na řadu první. V třídě mladých jsme byli sami. Nejdřív jsem Bodieho postavila na bednu - mimochodem je to snad poprvé, kdy měli připravenou vyvýšenou podložku pro malé psy, která neklouzala! - a pan rozhodčí mu prohlédnul zuby, oči, příslušenství a vyzkoušel srst. Dokonce si vzal i měřidlo a změřil ho, jenomže mi oznámil jen „dobré“. Potom jsem obešla kolečko nebo dvě, provedla „tam a zpět“ na pana rozhodčího a postavila Bodieho do postoje. Bodie se pořád vrtěl, krmila jsem ho sýrem a nakonec jsem mu sundala výstavní vodítko.
Posudek: Elegantní, kompaktní kvadratický, už dostatečně osvalený pes. Elegantně nasazený krk, výrazný kohoutek, dobrá horní linie zakončená k hlavě překlopeným ocasem, výborná kvalita srsti, dobré barevné přechody. Ocenění: výborný 1
Té výborné kvalitě srsti jsem se musela smát, srst měl Bodie přerostlou a vůbec byl huňatý, ale zřejmě to byla lepší varianta než srst příliš krátká. Pan rozhodčí byl velmi vlídný, všechno mi vysvětloval, když jsme se předváděli v pohybu, tak mě pobídnul, abych zrychlila, nadiktoval posudek a šel mi vysvětlit, že ten ocásek je špatně nasazený. Tvářil se, že kdyby se zadával CAJC, tak mi ho nezadá, ale výbornou zadal bez rozmýšlení. Pak mi podal ruku, posudek a stužku a spokojeně jsme odešli.
Potom přišli na řadu nejdřív Ares, ten dostal ve třídě otevřené V1 bez titulu, protože mu naměřili 36 cm, a potom Breisi v mezitřídě, ta dostala V1, ČKŠ. Anie ve třídě pracovní dostala V1 také bez titulu, protože je prokvetlá. Následně šla Breisi do souboje o oblastního klubového vítěze, a to úspěšně :-) A pak jsme čekali... Pavlík s Hušenkou odjeli domů, protože Hušenku vytáčelo neustálé kníračí štěkání ze všech stran, a já jsem s Bodiem využila prostoje k nácviku očního kontaktu, aportu a zóny na kladině. Taky jsem si povídala s paní chovatelkou, se kterou jsme si potykali :-)
Po skončení posuzování proběhly soutěže. Nejdřív jsme se prezentovali jako chovatelská skupina. Škoda, že jsme byli jediní :-) Přesto paní chovatelka dostala kokardu a nějaké tričko. Potom jsem šla bojovat o nejlepšího mladého, ale bez úspěchu, a ani Breisi neuspěla mezi ostatními malými OKV. Ale než jsme se sbalili, bylo rozhodnuto i o vítězi výstavy. Potom jsme se rozloučili a odjeli domů, kde jsme až do večera spali :-)